Bolest je jako kontrolka v autě

5.2.2024

Bolest je velmi důležitý vjem. Funguje jako ohleduplná ochrana organismu a tak není radno ji ignorovat nebo ji vypínat tím, že si opakovaně nasadíme léky proti bolesti. V pohybovém systému se objevuje tehdy, když tělo žádá o „zastavení a servis“. Informuje nás o tom, že bude-li NĚCO pokračovat, tak se jiné NĚCO zásadně změní. Čím dříve si všimneme, že „kontrolka bolesti poblikává“, tím lépe a déle se můžeme rozhodovat, co budeme dělat. Kdekdo říká: „Co bolí, to sílí“. A co se týče svalové zátěže, nelze s tím nesouhlasit. Velkou roli zde hraje míra zátěže a tudíž i míra diskomfortu. Bolest by nikdy neměla přestoupit 5 bodů z deseti (na škále bolesti 0-10, kdy 0 nebolí a 10 je „ruka v ohni“). V ostatních případech většinou to, co bolí, nesílí. Naopak, tkáň slábne nebo se rovnou ničí.

Když některá sebenepatrnější část těla začne bolet, objeví se v některých měkkých tkáních zvýšené napětí (hypertonie). Bolest a napětí jsou jako spojené nádoby, takže to funguje také obráceně – pokud se ve tkáních objeví napětí, zanedlouho se dostaví i bolest. Pokud bolest brzy ustoupí, ani si toho nevšimneme a tkáň se opět uvolní. Když ale bolest neustupuje, napětí se zvyšuje. To pak vyvolává další bolest, která se šíří do okolí.

Někdy se stane, že tělo přetížíme nějakou prací nebo sportem. Prostě si naložíme trochu víc, než obvykle a druhý den cítíme i ty svaly, o nichž jsme pochybovali, že je vůbec máme. V ten den může být bolest i příjemná, víme, proč svaly bolí a těší nás, že jsme něco (pro sebe) udělali. Napětí v těle se po zátěži objeví, ale když se najíme a dobře vyspíme, dojde díky přirozené regeneraci k uvolnění. V případě, že se dobře nevyspíme a ještě sval zatížíme další den, pak ten další den a další taky, napětí ve tkáních přetrvává a stává se chronickým. Únava se v těle během fyzické práce sčítá, a pokud člověk nemá čas na odpočinek, dochází k bolesti, která se ozývá čím dál častěji. To je nejvyšší čas na relaxaci - masáž, vířivku nebo na saunu.

Když životní peripetie člověku nedovolí dostatečně si odpočinout a zregenerovat, uvolnit se a tím odstranit napětí v těle, pomalu dochází ke změnám ve tkáních. Ty v čase mění svůj charakter a stávají se méně elastické, mění se schopnost svalové koordinace, síly, rychlosti i vytrvalosti. Sval je unavený, vazivo ztrácí pružnost, kloub mění svůj tvar, orgán ztrácí ochotu pružně pracovat.

V souvislosti se změnou svalové tkáně se mění i kvalita pohybu a na místo původního pohybového vzorce nastupuje nový, náhradní vzorec. Tento vzorec je ale méně efektivní a více destruující zúčastněné tkáně. A tak se roztáčí kolo strukturálních změn a nových bolavých míst, které jsou od původního místa bolesti mnohem dál, než by se očekávalo. Proto se často při terapii věnujeme jiné lokalitě, která na první pohled s místem bolesti ani nesouvisí. Například se při bolesti v lokti fyzioterapeut věnuje také krční páteři a kvalitě dechu nebo při bolestech hlavy pečuje o klouby pánve a chodidla. Tělo funguje jako celek, jehož jednotlivé části se vzájemně ovlivňují. Naše široká lidská rodina je jen analogií toho, jak funguje naše tělo. Když jeden člen rodiny nemůže, jiný ho zastoupí, když se jeden uzdraví, uzdraví se celá rodina. Proto v rámci komplexní rehabilitace nevěnujeme pozornost jen některým částem těla, ale věnujeme se celému člověku.