Pohyb je život

8.1.2024

Pokaždé, když vyšetřuji nového pacienta, mě překvapuje, jak jsme každý jiný. Někdo je vysoký, druhý menší, jeden má tvary hranatější, jiný oblejší, další je rozprostřen do široka a jiný zabírá jen malý prostor. Jsme jako listy na stromě, na první pohled stejní, ale když se podíváme podruhé, máme každý něco jedinečného. Čím se díváme déle, tím víc rozdílů je vidět. Ač chceme či ne jsme součástí přírody, která nevytváří identicky stejné tvary, ale naopak rozličnost všech neopakovatelných variant a druhů.  Když sledujeme člověka v pohybu, například při chůzi, je jasně vidět, že každý má svůj osobitý styl, kde hraje roli míra vytočení špiček nohou, nášlap na chodidlo, odraz nohy, souhyb paží a také kvalita koordinace trupu a hlavy. Pokaždé to je živý originál. Osobitý ve své jinakosti, zajímavý svou originalitou.

Člověk, stejně jako každý jiný živý tvor, dává pohybem světu jasnou informaci o tom, že žije. Na začátku života je spousta křiku, aby si človíček nejdříve procvičil dýchací svaly. K tomu se přidají pohyby rukou a nohou, které má novorozenec nacvičené už ze stavu beztíže v děloze. Brzy se přidají i pohyby hlavou. Zato pár týdnů trvá, než děťátko zapojí do pohybu i svaly trupu. Ty se potřebují pomocí gravitace posílit a vycvičit tak přesný pohyb, aby se mu podařilo přetočit ze zad na bok a pak na bříško. Hurá, může se dokoulet pro medvídka na konci deky. Když se mu to v období jeho půlročních narozenin povede, začne malý člověk přitahovat kolena pod břicho tak, aby se za pár týdnů dostal do polohy na čtyřech. Trvá jen pár dní, než se mu podaří uniknout z deky a strčit do pusy zakutálený vlašský ořech. Protože člověk je uzpůsoben k tomu, aby zkoušel nové a další možnosti, netrvá dlouho, než se miminko posadí a vykrámuje skříňku. Brzy po této zkušenosti se u skříňky postaví a za pár týdnů chodí sám.  Tyto bazální vývojové programy jsou u zdravých dětí po staletí stejné, trvají 10 – 18 měsíců a liší se jen rychlostí dosahovaných schopností. Tyto prvotní pohybové zkušenosti se podle vrozených programů zapisují do našich mozků jako stavební kameny všech budoucích pohybů a na těchto základech je postupně vystavěn celý náš život.

Každý živý tvor má do vínku vepsanou potřebu přežít a tak se člověk lopotí, pachtí, maká a pracuje, aby se postaral o své živobytí. Jeho schopnost dělat smysluplné věci se pak dále zapisuje i do pohybové paměti a ta opět dává pokyn svalům k pohybu v konkrétním svalovém řetězci. Tato získaná schopnost také ovlivňuje způsob lidského pohybu, jeho kvalitu a charakter.

Někdy se stane, že vrozený vzorec neproběhne na začátku prvních měsíců života ideálně a pak na tento nedokonalý pohybový vzorec naváže v dalším stádiu další, který je už pozměněný. Výchozím bodem fyzioterapie je vědomí těchto pohybových vzorců a snaha jejich porozumění a možnost jejich rozvinutí.

V rámci fyzioterapie se klade ohled na tyto v dětství získané pohybové vzorce a z anamnézy pohybu pak fyzioterapeut vychází k doporučení konkrétního cvičení. Důležité je, aby klient cvičení samostatně opakoval, někdy i víckrát denně. Fyzioterapeut pravidelně kontroluje svého klienta a - je-li situace příznivá - jeho pohybový projev se postupně optimalizuje, bolest se snižuje, až vymizí úplně.



Co je fyzioterapie a jak se jí vyhnout

18.2.2024 Fyzioterapie je součást tzv. komprehensivní rehabilitace a zabývá se prevencí, diagnostikou a léčbou pohybového systému. Již v novověku se Mercurialis (1530-1606) zabýval tělesným cvičením, které považoval za součást medicíny. Postupně se objevovali další lékaři, kteří podporovali léčebný tělocvik především po cévní…

Siláci by měli cvičit jógu a hadí ženy posilovat

4.5.2024 Dosáhnout svalové rovnováhy znamená mít svaly dostatečně silné a zároveň pružné a to tak, aby byl sval schopen rychlosti, vytrvalosti a koordinace. Jelikož součástí svalů je i vazivo, nemůžeme opomíjet jeho vliv na svaly. Naopak, je třeba porozumět tomu, jaký typ vaziva v našem těle převládá a tomu věnovat pozornost…

Pavučina v lidském těle

9.5.2024 Uvnitř našeho těla se nachází zajímavá trojrozměrná pavučina, která nese odborný název vazivová neboli fasciální síť (fascia – povázka). Tato síť mřížkovité struktury jednotlivé tkáně nejen chrání, ale také spojuje a tak i při minimálním pohybu se šíří jemná komunikační vlna celým tělem. Vazivo obsahuje kolagenní …